Může zaměstnavatel vymáhat po zaměstnanci škodu?
7.2.2017
Pokud škodu neodčiníme uvedením do předešlého stavu, jsme nuceni v případě obecné odpovědnosti nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu v penězích. Úlevou zde může být, že při škodě způsobené z nedbalosti po nás zaměstnavatel nemůže požadovat více jak čtyřapůlnásobek našeho průměrného měsíčního výdělku a to takového, kterého jsme dosahovali v době před způsobením škody (případ, kdy by nám chtěl zaměstnavatel zpětně zvýšit mzdu, aby získal vyšší náhradu). Co se ale týče škody, která byla způsobena v opilosti, po zneužití jiných návykových látek či úmyslně záchrana v podobě čtyřapůlnásobku mzdy zde neplatí a zaměstnavatel po nás může požadovat i náhradu jiné škody např. v podobě ušlého zisku. Pokud dojde ke společné odpovědnosti zaměstnanců za škodu, přichází na řadu hrazení škody poměrnou částí dle míry zavinění. A to platí i v případě, že se jedná o spoluzavinění zaměstnavatele.
Kromě obecně prospěšné obezřetnosti a doporučení nekonzumovat alkoholické a jiné návykové látky se zde nabízí možnost využít krytí případné škody třetí stranou – tedy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Při výběru řešení krytí této odpovědnosti musíme vzít v úvahu specifika naší práce. Řídíte motorové vozidlo zaměstnavatele? Převzali jste i s písemným potvrzením notebook či mobilní telefon? Jste vysílání na pracovní cesty po ČR či do zahraničí? Toto všechno ovlivňuje nastavení krytí a může rozhodovat o vašem klidném spánku, či velkém překvapení.
Zde platí pravidlo čtyřapůlnásobku měsíčního výdělku. Celková cena bude ovlivněna nejen rozsahem případů, na které se krytí bude vztahovat, ale také spoluúčastí. Zde je možné vybrat zpravidla z několika variant.
Proto, aby vznikla odpovědnost zaměstnance za škodu musí být splněny tyto předpoklady:
Jedním ze základních prvků je, že zaměstnavateli musí vzniknout škoda a to v podobě majetkové újmy, která je vyčíslitelná v penězích. Může se jednat buď o škodu skutečnou, při které došlo ke snížení majetku zaměstnavatele (zničení svěřené věci – např. firemní notebook či telefon) a nebo jinou škodu, kterou může být například ušlý zisk. Tato forma znamená, že v důsledku škodné události se nezvětšil majetek zaměstnavatele, přičemž kdyby k této škodě nedošlo, dalo by se zvětšení majetku předpokládat. Toto je zásadní především proto, že většinou dochází k náhradě především u skutečné škody, neboť ušlý zisk je hůře určitelný.
Zde vezměme v potaz především to, že k porušení povinností muselo dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Toto nutně neznamená, že nám zaměstnavatel tyto činnosti uložil, může se jednat o aktivitu, kterou jsme vyvinuli z vlastní iniciativy a nekonáme ji proti výslovnému zákazu zaměstnavatele. Tento pojem není nutně vázaný pracovní dobou. Jedná se také o úkony, které jsou potřebné k výkonu práce před počátkem pracovní doby i po jejím skončení. Nicméně za činnost, která souvisí s plněním pracovních povinností zaměstnance, by nebylo možné považovat například cestu do zaměstnání a zpět.
Jedná se o skutečnost, kdy porušení povinností zaměstnancem vedlo ke vzniku škody na straně zaměstnavatele.
Odpovědnost zaměstnance může nastat jen tehdy, pokud mu zaměstnavatel prokáže zavinění. Důkazní břemeno tedy leží na straně zaměstnavatele a ten je povinen dokázat zaměstnancovo zavinění nikoliv, že by zaměstnanec byl povinen dokázat, že škodu nezavinil. Jedinou výjimkou je schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat a rovněž i ztráty svěřených prostředků.
Zdenek Zapletal - 14.8.2017 at 11:43 -
Můžu se zeptat, jestli může zaměstnavatel vymáhat i škodu, která vznikla před 2 roky, v době kdy byl zaměstnanec na řádné dovolené a po jejím návratu si nepřečetl poštu z datové schránky, která se již jevila jako přečtená? Tehdy se nad tím mávlo rukou, dnes se tím vyhrožuje, že pokud zaměstnanec nepodepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru bez nároku na odstupné, bude po něm vyžadovat 4násobek mzdy.
Martin Kristl - 15.8.2017 at 13:46 -
Dobrý den přeji, určitě i s vlastní zkušenosti vím, že je správné věc ukončení pracovního vztahu konzultovat s právníkem nezávisle na vzniklé škodě. Vymáhání škody po zaměstnanci je vždy proces velmi komplikovaný na všechny zúčastněné strany (zaměstnavatel x zaměstnanec x pojišťovna), nicméně pokud jste řádně pojištěn na toto riziko (tedy pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli), nebudete zajisté v případě prokázání Vašeho zavinění potrestán více než-li do výše sjednané spoluúčasti v pojistné smlouvě. Zdravím, MK
Martin Kristl - 17.10.2017 at 13:58 -
„Pro uplatnění škody z pojištění je důležité, jestli vznikla v době trvání pojištění. Tedy může se stát, že zaměstnavatel bude po zaměstnanci uplatňovat škodu, na kterou přišel až po ukončení pracovního poměru, přestože byla skutečně způsobena zaměstnancem v době trvání pracovního poměru. To, že bývalý zaměstnanec nebude s uplatněním škody souhlasit, není problém pojišťovny, ale dohody se zaměstnavatelem – pokud ten bude požadovat úhradu škody po zaměstnanci, může zaměstnanec škodu uplatňovat z pojištění (byť je již ukončeno), oddělení likvidace pak může samozřejmě odmítnout škodu plnit, mj. i proto, že dojde k závěru, že za škodu zaměstnanec neodpovídá, nebo její úhradu nemůže ze zákona zaměstnavatel po zaměstnanci z nějakého důvodu požadovat.“ (Přepisuji reakci z pojišťovny na Váš dotaz). S pozdravem, MK
Patrik - 14.12.2018 at 17:39 -
dobry den asi pred pul rokem sem udelal skodu v byvalem zamestnani celou dobu po me nechteli zadnou uhradu. po dohode o ukonceni pracovniho pomeru ktery koncil v listopadi a v prosinci uz sem zacal pracovat v jinem zamestani mi nedosla posledni vyplata kdyz sem se ptal byvaleho zamestnavatele co se deje tak mi rekl ze si ji nechal za skodu kterou sem tehdy zavinil ma na to pravo ?