Slušný důchod?

OSVČ má za rok 2015 příjem ve výši 600 tisíc korun, výdaje uplatňuje výdajovým paušálem ve výši 60%, ty tedy činí 360 tisíc korun. Daňový základ za rok 2015 je částka 240 tisíc korun, vyměřovací základ, ze kterého odvede pojistné na důchodové pojištění, bude činit 120 tisíc Kč (polovina daňového základu). Skutečné výdaje ovšem mohly být například pouze ve výši 50 %, jeho čistý měsíční příjem 25 000 Kč, přesto hodnocený příjem pro důchodové účely je prakticky těsně nad úrovní minimální mzdy. Pokud jste OSVČ a chcete dosáhnout na vyšší starobní důchod, máte možnost si vyměřovací základ podle svého uvážení navýšit. „Je dobré si představit, za jakou minimální částku by OSVČ byl ochoten pracovat jako zaměstnanec a z té platit pojistné“. Například v případě měsíčního příjmu 15 000 korun činí měsíční pojistné 4 380 korun. „Je vhodné určit si měsíční vyměřovací základ přibližně mezi dvanácti tisíci a průměrnou mzdou“. Samozřejmě pokud je vyměřovací základ navýšen jen rok či dva před důchodem, nemusí se to na jeho výši nijak výrazně projevit. Ale čím je doba s navýšenými vyměřovacími základy delší, tím je dopad na důchod znatelnější.

Jinou možností, pokud chcete mít vyšší důchod, je například využít systému doplňkového penzijního spoření. U případu v odkaze výše:  aby měl důchod ve výši 11 751 korun, platil sociální pojištění ve výši čtyřnásobku zákonného minima. Od roku 1990 do roku 2014 na účet České správy sociálního zabezpečení zaplatil celkem 1 106 376 korun. „Pokud by po celou dobu hradil zákonné minimum a zbytek by investoval do doplňkového penzijního spoření, měl by dnes díky zhodnocení zhruba 1 139 689 korun a mohl by čerpat měsíční rentu ve výši 6 012 korun po dobu 25 let“. Když k tomu připočteme minimální státní důchod 5 768 korun, jsme na celkové částce důchodu 11 780 Kč, tedy skoro stejně. Samozřejmě pokud bychom rentu nepočítali do 90 let, ale třeba jen do 80, měsíční částka povyskočí vzhůru. „Při úvahách je třeba přičíst fakt, že peníze jsou vaše, že je máte pod kontrolou, a když je nestihnete vyčerpat formou renty, zdědí je vaši blízcí“.

„Pokud bude OSVČ vykonávat činnost až do dosažení důchodového věku a počítá se zabezpečením na stáří ze státního důchodu, lze doporučit, aby si po dobu zbývajících 15 let určený vyměřovací základ navyšoval dle svých možností, ale pravidelně po celou dobu a bez přerušení doby pojištění“. Jestliže chce mít OSVČ průměrný starobní důchod, zhruba 12 tisíc korun, musí na sociální pojištění odvádět přibližně osm tisíc měsíčně. „Pokud bude podnikatel pravidelně investovat rozdíl mezi zákonným minimem a zvýšenou částkou, tedy šest tisíc korun, do doplňkového penzijního spoření, bude mít v 65 letech naspořeno 1 529 000 korun, což znamená rentu ve výši 8 070 korun po dobu 25 let, a celkový důchod tak bude 13 856 korun“. „Doplňkové penzijní spoření je moderní investiční nástroj pro přípravu na stáří a základní kámen každého důchodového portfolia.“ Patnáct let před důchodem se určitě vyplatí spořit. „Doporučení = maximalizovat veškeré státní příspěvky a daňové úlevy, které finanční svět nabízí, tedy ukládat peníze do stavebního spoření a do doplňkového penzijního spoření“. Pro maximální státní podporu ve výši dva tisíce korun ročně je třeba ukládat měsíčně alespoň 1 700 korun. V případě doplňkového penzijního spoření je optimální příspěvek v tomto roce 3 000 korun měsíčně, klient tak získá státní příspěvek ve výši 2 760 Kč ročně a navíc bude moci čerpat daňovou úlevu ve výši 3 600 Kč ročně. A snad i rada na závěr: Příprava na důchodový věk se děje během celého produktivního života. Platí pravidlo, že každý by měl za tímto účelem odkládat 10 % ze svého čistého příjmu. Vlastní úspory jsou vaše, máte nad nimi kontrolu, nikdo vám je nemůže vzít, a navíc čerpáte výnosy včetně státních příspěvků.